Všichni jsme věřící

Každý člověk potřebuje mapu světa, ve kterém žije. Bez ní by byl zmatený a neschopný cílevědomého a důsledného jednání. Neměl by možnost orientovat se a uspořádat si všechny dojmy, které na něho ze světa doléhají.

Vůbec při tom ale nezáleží na tom, zda člověk věří v kouzla a čáry jako na základní vysvětlení všeho, co se kolem něj děje, nebo na duchy předků, kteří řídí jeho život a osud, nebo na všemocného Boha, který ho odmění nebo potrestá, nebo třeba na moc vědy, která zná odpověď na všechny lidské problémy. Z hlediska orientačního rámce je to lhostejné.

            Svět má pro člověka smysl jenom tehdy, když i lidé z jeho okolí souhlasí s jeho světovým názorem. Pak teprve pociťuje své představy a přesvědčení jako pravdivé. I kdyby tedy byla naše mapa světa chybná, bude plnit svou psychologickou funkci. Tyto mapy světa, nebyly nikdy úplně chybné a asi nikdy nebudou úplně správné. Zatím vždy stačilo, aby přibližně vysvětlovaly okolní jevy, a tím sloužily svému účelu.

            Je zajímavé, že na světě neexistuje jediná kultura, která by neměla podobný orientační rámec. Vlastně na světě neexistuje ani člověk, který by nepřijal jako svou víru nějaký orientační rámec. Určitě se najdou lidé, kteří budou tvrdit, že se žádným rámcem neřídí, ale že jednají pokaždé případ od případu, tak jak je vede jejich nezaujatý úsudek. Vždycky se dá snadno dokázat, že takový člověk jen pokládá svou vlastní filozofii za něco naprosto samozřejmého, protože pro něj se to prostě rovná zdravému rozumu a vůbec si neuvědomuje, že všechny jeho myšlenky spočívají na určitém všeobecně přijímaném vztahovém rámci.

            Setká-li se pak takový člověk se zásadně jiným pojetím života, okamžitě ho považuje za bláznivé, iracionální, dětinské… a jeho vlastní pojetí je to jediné logické. Nutnost orientačního rámce pro život je velmi silná potřeba, kterou se lidé už od dětství snaží všemožně naplnit. Člověk prostě potřebuje nějaký předmět uctívání, na který by mohl soustředit veškeré své úsilí.

            Díky potřebě víry v nějaký orientační rámec je člověk velmi snadno ovlivnitelný různými ideologiemi. Čím víc nějaká ideologie předstírá, že může s jistotou zodpovědět všechny otázky, tím je pro lidi atraktivnější. To je také důvod, proč jsou zcela iracionální nebo očividně „šílené“ myšlenkové směry pro lidi tak přitažlivé.

            Když se na lidské orientační rámce podíváme v ještě obecnější rovině, můžeme vlastně říct, že všechny společenské konflikty mají základ v rozdílnosti orientačních rámců jednotlivých stran a jejich vzájemném nepřijetí.

Zdroj:

Fromm, E.: Anatomie lidské destruktivity. Aurora, Praha 2007